Himalaje zas a znova

JEDENACTY DEN jsme chteli pojmout trochu relaxacneji, tak jsme se presunuli jen asi hodinku a pul do nedaleke Marphy (2670m). Vesnicka mala, o dost malebnejsi a prijemnejsi. Na turisty sice zjevne pripravena, ale to ji neubiralo na kouzlu. Jeste nez se budu rozepisovat o krasach Marphy, tak podotknu, ze cesta tam, byt kratka, byla cokoliv, jen ne relaxacni. Foukal vitr tak silnej, ze mi malem upadly usi, jeste pod pevne omotanej satek jsem si musela nouzove narvat kapesniky, abych nemela misto usi kusy ledu. Jeste k tomu nam foukal celne do ksichtu, coz bylo VAZNE dost neprijemny.

Nicmene nakonec jsme to i pres odpor prirodnich zivlu zvladli, nasli moc prijemne ubytko, zdlabli slavnostne moc dobrej cokoladovo-jablecnej kolac s drobenkou a vyrazili na vylet do palirny... :) Vsude v Marphe to bylo neuveritelne jarni, vsechno kvetlo a vsudypritomny jablone byly obsypany ruzovejma kvitkama. V palirne, po zbesilem shaneni prazdnych "petek", jsme si koupili litrik a pul cidera (chutnal jak jablecnej burcak) a valili zase zpatky do vesnice. Moc nam chutnal. :))

DVANACTY DEN, rovnez v relaxacnim duchu, hupsli jsme do lokal-busu do Tatopani (1200m) a jeli vstric teplicku a slunicku. Drtiva vetsina turistu v tomhle useku treku bere autobus, cesta je po nove budovane silnici a ac taky krasna, prasna silnice nekolik hodin neni pro pesiho zrovna to pravy orechovy.

Tatopani je ("prekvapive") mala vesnicka s horkymi prameny (!!!), prijemnym ubytkem, studenym piveckem a rozkvetlyma kytkama uplne vsude. :) A s obrim stromem, ktery plodi neco jako ostruziny, ale jeste lepsi a sladsi...

TRINACTY DEN jsme vyrazili nahoru do Ghorepani (2870m). A kdyz myslim nahoru, tak myslim fakt NAHORU. Byl to teda ukrutnej stoupak, sest hodin skoro porad jen po kamennych "schodech" skrze male visky a vesnicky, lesiky a paloucky... Tesne pred cilem zacalo poprchavat, ale jeste jsme to pred bourkou stihli. :) Nohy jsem mela jak z gumy, ale vyborny kureci "momo" zas dobily trochu energie. :)

ANNAPURNA SANCTUARY (BASE CAMP) TREK

CTRNACTY DEN jsme v podstate ukoncili Circuit a napojili se na Sanctuary trek. Nase kroky nas zavedly do Chhomrongu (2140m). Behem cesty jsme vystoupili az do vysky 3100m, takze ac se muze zdat, ze cesta byla pekne z kopecka, tak to tak vubec nebylo. Pekne jsme se zapotili. Hned za Gorepani na prvnim (nebo spis dalsim) kopci byl nadhernej vyhled Himalajske krasavice... A za dalsich par metru jsme jeste k tomu narazili na jednoho moc fajn Cecha - Jardu z Olomoooca (ale syrecky u sebe nemel). Tak jsme spojili sily a Sanctuary usli spolu. :) 

Chhomrong je na kurva velkem kopci, kde je ovsem krasnej vyhled na Annapurnu a Machhapuchhare, ktera se tady skutecne jevi jako "rybi ocas". Pro me rozhodne nejzajimavejsi a nejkrasnejsi hora, mozna proto si ji Nepalci tak hyckaj a nikoho na ni nepusti. A taky v Chhomrongu pecou vyborny croissanty! :) Na ty pravy francouzsky sice nemaj, ale pro hladoveho trekare... :)

PATNACTY DEN jsme vyrazili do Himalaye (2920m). Cela cesta ubihala lesem plnym rododendronu, ktere hraly vsemi odstiny ruzove a cervene... fakt krasa. A vyhledy na protejsi hory s vodopady taky nebyly spatny. ;)

Sestnacty den, kdy jsme dorazili do Annapurna basecampu, coz byl neopakovatelnej zazitek, si necham na priste, uz jsem zas nejaka upsana a ja bych se pri popisovani zapadu a vychodu slunce pod Annapurnou tak rozvasnila, ze bych tu zkejsla minimalne dalsi pul hodinu. :)) Jsem to s tou strucnosti zase nejak nevychytala... ;) Dneska historicke mesto Ghorka, zitra uz Kathmandu! Tak zase priste. :)