Sbohem Indie!

Ahoj, tak jsem zase zpet. :) O Yoksumu vam uz asi vic nenapisu, az na mensi vylet (co noha nohu mine) - zacatek Dzongri treku - se toho vic nedelo. Byla zase ukrutna zima, ale pres den se oteplilo a my po dvou nocich v Yoksumu vyrazili o dum dal... ackoliv tady by se spis hodilo napsat o horu a nejake to udoli dal. :)

TASHIDING

Opet jsme se s nasimi "batuzky" (uz tak po peti metrech mam dojem, ze mam ten svuj bagl asi narvanej cihlama...) vydali cestou necestou dalsich 20 km do mestecka Tashiding, ktere se pysni jednim z nejposvatnejsich sikkimskych buddhistickych chramu. Chram stoji jako tradicne na kopci, takze za ten den nam pribylo jeste dalsich pet kilacku, ale to uz jsem vazne valela jazyk po zemi.

Nicmene zazitek to byl pekny, popovidal si s nami buddhisticky mnich a podivali jsme se do jednoho z mensich chramku, ve kterem byla obri verze modlitebniho mlynku s mantrou "Om mani padme hum"...

RAVANGLA

Bohuzel jsme se dozvedeli, ze hrozi dvoudenni celostatni stavka za lepsi platy pro delniky, co znamenalo dvoudenni zasek na jednom miste pro nas. Nakonec padla volba na Ravanglu, kam jsme se (bohudik) po mensich komplikacich dostali (aneb domluvit se s ridicema jeepu a dostat z lidi nejaky informace o odjezdech a prijezdech na kyzena mista je fakt nadlidskej vykon).

Ravangla je mestecko na kopci, plne obchudku a hotelu, vsechno bylo ovsem ve dnech stavky kompletne zavrene, takze hned po prijezdu jsme se poradne zasobili horou zeleniny a tunou susenek na horsi casy. Coz mi pripomina, ze jsme si tu vypestovali lehci zavislost na maslovejch susenkach a KitKatech...

Jinak v Ravangle je krasnej a novej (1995) buddhistickej klaster - pro me zatim nejkrasnejsi. Za klasterem rekonstruuji a nove buduji obri areal se stejne obrim Buddhou. V pozadi jsou videt Himalaje a vypada to v hezkem slunecnem pocasi fakt impozantne... co teprve, az ta rekonstrukce bude hotova.

Jinak den stavky jsme vicemene prozevlovali (ono je to obcas potreba), ale televizni plany nam prekazila necekana bourka... nastesti jsme meli karty, sachy, damu a spoustu jidla, tak jsme nudou neumreli. :)

Ovsem POZOR, druhy den stavky nam pocasi pralo, bylo nadherne a nad mestem stala vyzva (kvuli ktere jsme do Ravangly jeli) s nazvem Maenam Hill (3235m), kterou jsme proste museli zdolat. A taky zdolali. :) Celkem to bylo cca nasich oblibenych 20 km, nahore nadherne, vsude samej "Himalaj", cesta byla krasne "dzungloidni" a jeste se nam podarilo potkat particku bezvadnejch Anglicanu... Co vic si prat. :) (Nahore to byla akorat vrstva navic, byl tam solidni chladecek.) Nakonec se Ravangla vydarila, tak jsme mohli spokojene razit dal.

GANGTOK

Gangtok, hl. mesto Sikkimu, je zase dalsi mesto na kopci, ktere se vlastne nicim moc nelisi od tech ostatnich... vyhodou je vice hotelu na vyber, vice restauracek a zradelen a taky PEKARNY s KOBLIHAMA!!!! V centru je taky docela pekna promenada plna modernich obchodu...

Za navstevu stoji Institut tibetologie, dalajlama tam polozil zakladni kamen v roce 1975 - prohlidnout se daji ruzne sosky, svitky, knihy, hudebni nastroje a "thangky" (malby na hedvabi s buddhistickou posvatnou tematikou). Hlavne je na nekolika panelech popsana cela historie stvoreni Budhhy, tak o tom konecne neco trochu vim. :) Uz jsem neco cetla v minulosti, ale pamet je hrozna vec...

Taky jsme se byli podivat na vystavu orchideji (maminko, tve srdce by opet zaplesalo) a vylezli jsme hroznej krpal nad mesto na dalsi klaster... jsme proste kulturni az na pudu. :)

Uz budeme muset zase koncit, zaviraj internetovou kavarnu... Tak jen strucne - vylet na Tsomgo lake popisu priste, pak uz jen cesta do Manganu na "velehorske vyhledy" a dneska jsme dorazili do Kalimpongu... zitra mirime uz na hranice a pozitri NEPAL, nase vytouzena tresnicka na dortu. :) Ceka nas Annapurna Circuit a nasledne na to se napojime na Annapurna basecamp, takze tak 20 dni pochodacek pres "kopecky". Nemuzem se dockat. :) 

Chtela jsem napsat nejake indicke zhodnoceni naseho trimesicniho putovani po tehle zemi, ale nejak nemuzu nic narychlo vymyslet. :) Melo to sva slaba mista, ale i tak to byly tri krasne a neuveritelne mesice po zemi, ktera urcite nase kroky nevidela naposled - protoze ma porad co nabidnout, i kdyz dokaze i pekne namichnout... :) Mejte se krasne, pristi zpravodajstvi uz z Nepalu!

Tlusta oblacnost a bolave nozicky

Ahoj, ahoj! K te tluste oblacnosti, to jsem proste nemohla nezminit. Martinuv novy "terminus technikus", ktery se zrodil pri pozorovani drze se rozpinajiciho destoveho mraku na obloze... :)

Posledne jsem nedokoncila Singalila trek, nuze... Pet dni, ctyri noci, nejvys jsme se dostali na vrchol Sandakphu (3636m), vyhledy fakt staly za to, ale zima ukrutna. V Nepalu se asi zasobim jacima fuseklema a rukavicema (a svetrem navic...), aby me nocni "chladek" nezkolil. Ubytovani behem treku (spali jsme v chajdach v mistnich vesnickach) bylo prekvapive luxusni a levne (rozumej na horske chude pomery), nekde jsme i dostali kybl teple vody (horka je silne slovo, ale taky se to prihodilo).

I jidlo bylo za minimalni ceny (oproti tomu, co nam sdelili v turistickych informacich v Darjeelingu - nakopat jim zadek za totalni dezinformovani turistu malo), ale stejne jsme se zasobili nejakym tim osobnim proviantem...

Behem trekovani jsme vystridali vedro i hyper zimu (dokonce i snih tu a tam byl), mlhu i slunecni zari, ale bohudik celkove se nam pocasi opravdu vydarilo. V Darjeelingu nekolik dni hnusne a prvni den treku se obloha roztahla a potesila nas vyhledy primo netusenymi. :) A takhle nas tesila az do konce. :) Zpocatku me teda nohy moc nenesly a me plice si zvykaly na necekane nadmorske vysky jen pomalu, ale zvykly si... nohy taky. Pilne je od treku cvicime, takze domu se vratim jak pohubla zena Rambo.

Bohuzel jsme se potykali OPET s jistymi strevnimi problemy, ale zasoby toaletaku byly, chemikalie z Darjeelingske lekarny taky a vule jit dal rovnez. Takze jsme to zvladli, ale potkali jsme parecek postarsich Francouzu a ty to museli druhy den kvuli stejnemu problemu otocit zpatky... takze jsme meli kliku, ze to nebylo tak zly.

PELLING

 Z Darjeelingu jsme vypadli do Pellingu, krome hotelu narvanejch Indosema a restauraci tam neni absolutne nic... Za navstevu ovsem stoji Pemayangtse Monastery a clovek se muze "relaxacne" courat po okoli. Coz jsme po docela narocnym treku rozhodne potrebovali. Moje nohy teda urcite. Moje telo si taktez uvedomilo, ze dozasobit se novym tukem by nebylo zle, takze od Darjeelingu bych furt zrala. :)) Martin by zase zbodnul celou ogrilovanou kravu, kdyby to slo... :) Nicmene jsme doted byli porad na nohach, takze nejaky tuky nemaj sanci (ackoliv ja se svedomite snazim), zato Martin by si klidne mohl v nejake pohadce strihnout roli pohuble smrtky... ale taky se snazi naplnit brich, co to jde. Mrkve, okurky a redkvicky jsou v Sikkimu opravdu chutne, takze zereme vitaminy jako zbesili... :))

Jsem nejak odbocila, ale k tematu jidla se timto obloukem zase vracim... :) Zjistili jsme, ze v nedalekem Darapu se kona festival sikkimskeho tradicniho jidla a piti, takze jiste chapete, ze tam jsme nemohli chybet. Podarilo se nam chytnout auto dvou Indosu, jeli zrovna tim smerem (jinak se tam dopravit prakticky nedalo, pokud jsme nechteli jit hodinu a pul az dve po silnici...) a uz jsme ZRALI. K ochutnani bylo vsechno mozne, od podivneho slaneho caje s maslem, kurecich MOMO (plnene tasticky-knedlicky), suseneho buvoliho masa az po TOMBU - teple "pivo", ktere se chuti podoba burcaku a je to proso zalite teplou vodou podavane v bambusu... moc zajimave a v chladnem pocasi neuveritelne bodne. :)

Tot asi vse k Pellingu, byla tam jako tradicne zima, televize vypadavala, ale i tak jsme si odpocinuli, nasali novou energii a s plnou polni (to by me zajimalo, kolik ten muj batoh vlastne vazi...) se vydali dal...

KECHOPARI LAKE

No, s kompletni zatezi na zadech se chodi sakra blbe. Z kopce se mi podlamovaly nohy a do kopce jsem funela jak lokomotiva... Uz ani nevim, kolik jsme presne usli, ale nejakych 23km to hodilo urcite. Kazdy nam uz ke konci rikal jine vzdalenosti, takze posledni hodinu jsme za kazdou zatackou vyhlizeli vytouzene jezero. Samozrejme zacalo prset, objevila se Martinova "tlusta" oblacnost a v Trekker's Hutu vypadla elektrina... jesteze existuje ten ohen a svicky, ze... Nicmene vecer se pak jeste udelalo na chvili hezky, i slunicko vysvitlo, takze nakonec se nam z vyhlidky postestil moc hezky vyhled na posvatne buddhisticke jezero v zari zapadajiciho slunce... Jezero jinak samo o sobe neni nic zvlastniho, atmosferu spis dotvari vsudypritomne vlajecky s natistenymi sutrami - lungty.

Stravovani bylo velmi skromne, ale ochutnala jsem tam jeden z nejlepsich masala caju. :)

Druhy den jsme se vydali na kopec a lesem smerem k posvatne jeskyni, ale pocasi bylo nevlidne, tak jsme se na ceste zpatky zasobili susenkami... :) A na dalsi chozeni se vyprdli.

YUKSOM

Od jezera jsme si hodili dalsi cca dvacitku kilacku do Yuksomu, prvniho hlavniho mesta Sikkimu (nyni je to Gangtok). Cesta byla bohudik misty protkana sluncem, zato pul hodiny po nasem prichodu zacal peknej slejvak.

Yuksom je takova mala "prdelka", nic tam vlastne neni, je to ovsem vychozi bod pro Dzongri/Goecha La trek. Uz jsme si to malovali relativne nadejne, tenhle trek je nejbliz ke Kanchejunze, dostat se da az do 5000m (no, dobre - je to 4940m, Goecha La), ale ve spatnem pocasi je to o nicem. A taky je to dost drahy trek. V Yuksomu je to nejlevnejsi, 35 USD na den (3 lidi a vic), ale v druhe agenture nam rekli dokonce 55 USD! Ale abych to ukoncila, na zmineny trek jsme se nakonec vykaslali. Pocasi nevypadalo nadejne ani podle predpovedi a potkali jsme par lidi, co trek sli a na pocasi dost nadavali, vyhledy prakticky zadne... A na zledovatele ceste se snehem se urcite nejde moc dobre... Ani majitel agentury nas svym "busy" pristupem ala tovarna na trekovani nepresvedcil. Vecne byl na telefonu, informace jsme z nej dolovali a nakonec nam sdelil, ze se musime rozhodnout rychle, ze je dost zaneprazdnenej a lidi chodi hodne (jen s nama by to bylo minimalne sest lidi, coz uz je dost...).

Uz musim urychlene koncit, toz mejte se krasne, ja zase napisu, zdravim z Gangtoku - zitra uz Tsomgo Lake!