Zase fronty, opustene plaze a vylet na rikse

Tak se opet hlasim. :) Pokracovani z Andamanu...

Jak uz jsem psala, Havelock nas uplne neoslnil, ale i tak jsme z neho vymackali maximum a pobyli tam pet dni. Dal jsme se chteli vydat na Long Island a prozkoumat dalsi casti Andaman. Ale ouha... do fronty na trajekt jsme se vydali az rano, bylo nam receno, ze to vklidu jde, tak jsme se nestresovali. Rozhodne jsme ale nechteli nic podcenovat, tak jsme vstali brzo, abychom u okynek na listky byli jeste pred otevirackou. Par lidi uz tam bylo, ale nic hrozneho... z fronty se ale bohuzel zase stala jakasi hromada lidi, ale i tak se mi podarilo nenechat se predbehnout v te damske. Jenze... urednici zpomaleny jako snek v duchodu, tiskarna plivala listky stejnou "rychlosti" a kazda baba si zase kupovala listky pro vsechny rodinny pribuzny. Po cca trech hodinach, co jsme dojeli k pristavu (pocitam teda do toho i rychlou snidani) jsem se konecne dostala k okynku. A ten hajzl za nim mi ho zavrel. Pred nosem. Ze listky jsou vyprodany a dalsi trajekt jede az v sobotu (byla streda). No nasrany jsme byli neuveritelne, jinak se to ani nazvat neda. Holky za nama si vystaly dalsi dvou hodinouvou frontu den predem, aby mely listky, a poslali je do haje, at si dojdou az ten den, ze je to tak nejlepsi,. Dopadly stejne jako my. Nakonec jsme skoncili prosici kapitana lodi, at nas vezme na palubu (mista bylo jeste dost). Ani hovno.

Na Long Island se da dostat i z Port Blair, takze jsme si vystali dalsi fronticku na listky a odpoledne konecne vyjeli. Celej den zabitej. No s listkama jsme si jeste uzili i dalsi srandy, ale to bych se uz rozepsala moc detailne. Nakonec jsme si Long Island po zminenych utrapach rozmysleli a vyrazili na Little Andaman...

LITTLE ANDAMAN

Dalsi z andamanskych ostrovu, turisticky mene proflakly - presto s nama na lodi jelo turistu dost. Devet hodin na lodi docela uteklo, ale dvakrat (tam a zpatky) nam to bohate stacilo! Zensky se opet projevily jako pekny prasatka. Co prasatka, jako pekne nechutne prasnice. Asi jim uniko, ze zachody (turecke) se daji i splachovat, takze jednu moji cestu na zachod doprovazelo prekvapeni v podobe obrovskeho hovna na zachode. Tudiz tim se dotycny zachod stal nepouzitelny. Jenze to nebyl posledni. O par hodin pozdeji se naproti tomuto zachodu objevil dalsi posrany zachudek. Pokud zrovna jite, dobrou chut. Me chut k jidli presla.

Na ostrove jsme meli kliku na pohodove ubytovani, potkali fajn lidi a vyrachali se v krasnem malem vodopadu. Dva dny tam nam naprosto vynahradily veskere utrapy cestovatele. :) Plaze nekonecne (coz jinak moc nemusim, ale tady byly fakt krasny), more melo vsechny odstiny zelene a modre a nikde clovek nepotkal pomalu ani zivacka. Takze jsme se rachali a rachali a rachali.... Bohuzel se objevily "kamaradky" pisecne musky, takze druhy den jsme vypadali jak flekaty dalmatinove a svedilo to jako PRASE. Ale uz je to dobry... hlavni je se nedrbat a bohudik jsme to zvladli. Infekci z rozskrabanejch hmyzich kousnuti bychom si fakt odvezt nechteli - a na Andamanech je to nejvetsi problem. Ale jsme svedomiti turisti. ;))

Taky se mi behem plazovani podarilo potkat meduzu, devku to zahavou. Omotala mi chapadylko kolem ruky a zrovna to byla meduzka poradne agresivni. Ocet jsem nemela, takze mi zbyvalo jedine... pozadat svuj mocak o pomoc a zahnuti neutralizovat. Asi to zni hrozne vazne, ale nebojte, v ohrozeni zivota jsem vazne nebyla ani v nejmensim, akorat to poradne palilo, jak kdybych si ruku prelezela na trikrat. :))

Kazdopadne Little Andaman ma sve kouzlo, urcite je klidnejsi nez Havelock a Izraelce tam moc nepotkate. ;) Takze spokojenost.

ZASE CHENNAI

Z Port Blair jsme opet leteli do Chennaie, kde jsme meli cele odpoledne pred vlakem do Bhubaneswaru (Orissa). Chennai je obrovske, chaoticke, uspechane, hlucne a prelidnene mesto. Takze proste Indie. :) Akorat tady uz je to vsechno tak predimenzovane, ze clovek se proste neciti prijemne a chce spis vypadnou, nez cokoliv jineho. Opet jsme si vybrali obchodak, ale tentokrat jsme se bohudik trefili do cerneho. Nikdy bych nerekla, ze budu z toho vyklimatizovaneho nakupniho prostoru tak nadsena. :)) Prosmejdili jsme ruzne obchudky, zasli si do kina a nejvic casu jsme stravili v knihkupectvi nad kucharkama. :)

Vlak nam mel jet v pul jedenacte - 20 hodin napric Andra Pradeshi. Vlak mel samozrejme spozdeni, takze uz uplne tuhy jsme vyrazeli az po pulnoci. Jeste jsme museli poresit mista, protoze jsme z nepochopitelneho duvodu dostali mista kazdej v uplne jinym kupe, ale dobri lide jeste existuji, takze jsme se v pohode prohodili s jednim chlapikem. Reknu to asi takhle, dvacet hodin ve vlaku, v indickym vlaku, je vazne HODNE MOC. Ale bohudik jsme se i docela vyspali, byl to lehatkovej "sleeper" a pres den se dalo v klidu sedet, pokud se zrovna na cloveka nelepil nejakej Indos. Takze celkove vzato, bylo to docela v pohode, i zachody se daly prezit, z okynka ani ze dveri jsme neviseli... :) Ale zazit uz to znova nechceme. :))

BHUBANESWAR - Orissa

Hlavni mesto Orissy, taky pomerne chaoticke s nepochopitelne narvanymi hotely mistnaky. Prijeli jsme unaveni po osme vecer a prosli jsme snad osm hotelu, nez jsme nasli volne a jakz takz ciste misto. Bhubaneswar je narvany hotely a tak nas ani nenapadlo si tu delat nejakou predbeznou rezervaci, i v nasi chytre knize se psalo, ze nenajit zadne misto je prakticky nemozne... Taky uz jsme se dozvedeli, proc to tak je. Zadny festival, zadny svatek, vysvetleni je ciste prozaicke: proste pekny pocasi. Proto jsou vsude indicky turisti. Nejsou aktualne zadny deste, teplota je prijemna, zadny velky vedra, tak se proste cestuje...

Prosli jsme snad sest chramu, skoro vsechny byly pekny a jeste jsme v chramu dostali pozehnani, aby se nam narodila kupa deti. :))

Odpoledne jsme si jeste skocili do mistniho muzea na smesku antropologicke, etnologicke a umelecke expozice. Prvni cast expozice se sochami a kamennymi reliefy stala vazne za to. Pekne udelana, dobre osvetlena, udrzovana a jeste vysvetlovala spoustu zahad ze sveta indickeho nabozenstvi, takze uz konecne vim, jak je to s tema Shivovejma detma. :)) Druha cast uz byl jenom slabej odvar, ale i tak jsme se citili kulturne naprosto uspokojeni. :)

PURI

Nase aktualni destinace s obrovskym chramovym komplexem. Pro nehinduisty vstup zakazan, ale ze strechy mestske knihovny je na chram vyhled docela slusnej. :) Zrovnatak na obrovske namesti pred knihovnou. Kdyby clovek odparal ten beton a projizdejici motorky a motorizovane riksy, tak je to jak pohled do stredoveku. Nebo na obri barevne mraveniste. S kravama. A bejkama taky - vsude se motaj, vykonavaj potrebu a zebrakum chtej sezrat jejich vyzebranou rejzi. Zvlastni pohled. Zvlastni pocit.

Dneska jsme si udelali vylet do Konarku, kde se nachazi hinduisticky Slunecni chram s tantrickou vyzdobou. Chram vazne nadhernej, neuveritelne zachovalej se spoustou ornamentu, ktery i pres svoji zdobnost vubec nepusobily preplacane. Urcite pamatka, kterou si budeme pamatovat. I zahrady okolo maj krasne udrzovany (a bez odpadku)!

Mene pochvalne bych se vyjadrila o mistni plazi. To je SILENOST! Nejdriv jsme moc neverili pruvodci, kdyz psal o plazi jako o verejnem zachodu a skladce... nejak jsme asi vesli na plaz tou nejcistsi cestou. Prochazka o kus dal podel plaze nas presvedcila o tom, ze pruvodce skutecne nelhal. Plaz poseta hovnama, jinak to napsat nemuzu (bohuzel jsme i oba do nejakych tech mazlavych pokladu slapli), dokonce jsme i potkali malyho kluka, ktery tam v klidu hazel bobek metr od lidi... hory odpadku a mistnaci tam mezi tim klidne meli piknik.... Jeste jsme potkali mrtvou obri zelvu, kterou oziral hladovy pes a o kus dal se nam postestilo potkat dalsi mrtvolu v podobe rozkladajiciho se psa. "Nadhera". Neverili jsme vlastnim ocim. A vsude vesele pobihali mistnaci, rybarili, hadali se o ulovky, parecky se koupali v mori... Dokonce i turisti se tam plazovali a koupali! A clovek v zaveru zakopl i o pouzite kondomy, takze jsme videli a zazili skutecne vsechno "chutne, co povzbuzuje apetit"... Ale na tu veceri se stejne za chvili tesim. :)) Indie je fakt zvlastni svet, ten nejzvastnejsi, ktery jsme za tu dobu, co cestujeme, zazili. Ale ma v sobe neco magnetickyho, ze clovek ho proste chce objevovat dal. :)

To by asi bylo pro dnesek vsechno. Teste se na priste, napisu vam postrehy o mistnich chlapech a jejich modnich kreacich... :)) Jeste jsem zapomnela dodat, ze jsme taky konecne jeli cyklo-riksou. Clovek se skoro cejtil provinile, kdyz nas dva tahnul vetchej dedula na kole za sebou, ale nakonec - clovek jim pomaha v zivobyti. Aspon neco delaj a udrzujou si fyzicku, protoze jinak clovek potkava neuveritelne mnozstvi zebraku, ktery proste delaj prd - vuci kterym jsme ve vetsine pripadu uspesne imunni.

Zitra razime na jezero Chilika a pak uz Varanasi!!! Mejte se krasne.

Zakerna meduza, chramy, rybicky a jine krasy

Ahoj vsichni, tak se zase po uheraku ozyvam. Na Andamanech byl internet drahej a zoufale pomalej. Tak, kdepak jsem to posledne skoncila...

KUMBAKONAM, CHIDAMBARAM (Tamil Nadu)

Z Thanjavuru jsme se vydali do Kumbakonamu omrknout nejhezci a nejsvatejsi chram pred cestou do Pondicherry na pobrezi. Ale osud (nebo spis pitomi Indove a pitomej pruvodce) tomu chtel jinak. V Kumbakonamu nam dalo peknou fusku najit vytouzeny chram, takze vysledne cislo se vysplhalo na tri chramy. :) No, jsme "chramovi" az na pudu. ;)

Nase chytra kniha nam poradila, ze autobusy jezdi do Pondicherry primo, zadne presedani a cesta netrva dlouho... realita byla jina. Nikdo nam neumel poradit, kazdej tvrdil neco jinyho - silenej pocet hodin.... Nakonec jsme jeli pres hodinu zpatky do Thanjavuru na to "vonnave" nadrazi a chteli jet primym busem do Pondicherry odtamtud. Nemozne. Autobusovej system tam asi meni jak na bezicim pasu a hlavne nikde v Indii na autobusaku si clovek nemuze bejt jistej, jestli informace jsou skutecne pravdive nebo si je dotycny urednik ci ridic zrovna vycucal z prstu. Takze vidina Pondicherry se pro ten den rozplynula, znovu jsme jeli autobusem jako kokoti pres Kumbakonam a prenocovali v Chidambaramu. Tam se mimochodem nachazel dalsi z mnoha fakt peknejch chramu.

PONDICHERRY

Turisty velmi oblibene, vyklidnene misto na pobrezi - kousek pod Chennai. Misty se da pozorovat zasla krasa francouzske kolonialni architektury, nektere ulice skutecne maji neco do sebe. Presto nam s Martinem kouzlo Pondicherry nejak uniklo, kolonada u more nas na zadky neposadila a celkove pro nas Pondicherry zminenou, tolik turisty vyhledavanou, atmosferu nemelo.

Kazdopadne jsme navstivili nase prvni indicke muzeum, ktere ovsem ani nestoji za rec, protoze udrzba expozice zrejme Indosum nic nerika a meli jsme to "stesti" potkat jiste vyfetovane hovado, takze tim se nase touha opustit Pondicherry jeste zvysila. Nicmene sve pekne momenty Pondicherry melo a turisty, ktere se tu zastavi, docela chapeme. Ale nejak jsme nebyli na te same vlne.

TIRUVANNAMALAI

Dalsi z mnoha chramovych mest. Pro nas kazdopadne jedno z tech hezcich, resp. chram byl vazne nadhernej - v pozadi davno vyhasla sopka, ze ktery byl fakt impozantni vyhled na cele mesto... Teda na vrchol jsme bohuzel nevylezli, teren nam to ponekud nedovoloval, ale i z te pulky to stalo za to. :)

MAMALLAPURAM

Dalsi zastavku na nasi indicke ceste predstavoval Mamallapuram. Moc pekne a prijemne misto, kde se v pomerne dost rozlehlem parku uprostred mestecka nachazi spousta starych chramku, svatyn a kamennych reliefu, ktere jsou fakt neuveritelne letite. Snaha o udrzbu tam je, ale presto se sem tam vali odpadky, a to i ve vetsim nez malem mnozstvi, takze misty jsem se nemohla zbavit lehkeho dojmu, ze se nachazim ve fetackeho parciku misto v kulturnim arealu a zahradach.

Kazdopadne u more se vecer sedelo moc pekne, jidlo paradni a vylet do krokodyli farmy stal za to. V zivote jsem snad nevidela tolik krokodylu najednou, lezli si navzajem po hlavach, rochnili se v tech svych jezirkach a line se plouzili okolo. Fakt parada. Clovek si mohl prohlednout spoustu vybehu z ruznyma krokodylama z celyho sveta. Rozhodne bych ale takovymu zviratku do cesty prijit nechtela. Jednoho tam lovili z nadrze a museli na toho mazlika jit ctyri lidi, aby ho nejak zkrotili...

CHENNAI

Moc casu jsme tam stravit nechteli, ale ve ctyri rano nam letelo letadlo na Andamany, takze jsme nemeli moc na vyber. Zapadli jsme do jednoho obchodniho centra, kde bohuzel vubec nemeli, co jsme potrebovali a jidlo nam na pristi dny zajistilo peknou srac*u, takze vzpominky na Chennai jedine "nadherne". :))

Na letisti jsme proklimbali a prosedeli celych osm hodin, nez nam konecne letelo vytouzene letadlo do Port Blair. Juchu! :)

ANDAMANSKE OSTROVY

Prileteli jsme do zamlzeneho slunicka do Port Blair a honem supajdili koupit listky na lod na Havelock, nejpopularnejsi andamansky ostrov. Bohuzel otvirali az za nejakou hodinu a pul, takze jsme opet cekali, cekali, cekali... nakonec se cas nachylil, tak jsem honem vlitla do "ladies" fronty v nadeji, ze tam nezkejsneme tak dlouho. Chyba lavky. Zenske ve fronte se v tomhle pripade chovaly jako neuveritelne KRAVY, ktere netusi, jak takova fronta vypada. Neustale se rvaly dopredu jako o zivot a predbihaly jeste vic. No malem jsem v te fronte prisla o nervy, kdyz pak jeste prisel nejakej "hrozne dulezitej" urednik, at prej udelame poradnou frontu. A kdyz jsem se odmitla nechat predbehnout trema tema kravama (protoze to znamenalo minimalne dalsi pul hodinu navic), tak me "mily" pan urednik dost neomalene zatahal za ruku a at prej z fronty vypadnu. No to uz jsem penila, ale nakonec jsem skutecne odesla, protoze Martin uz byl prekvapive kousek od okynka v panske fronte... bohudik. Listky na nejblizsi trajekt se ovsem behem te nasi cekacky ve fronte vyprodaly, takze jsme jeli az o nekolik hodin pozdeji... Blbi urednici maj tunu pravidel, ktery se nesmej porusit, ale ze si kazdej Indos muze koupit na osobu 30 listku, to uz je v poradku. Bohudik jsme potkali moc milej izraelskej par, tak jsme dalsi hodiny cekani uspesne prokecali. :)

HAVELOCK

Havelock je obsypanej Izraelcema, ale TOTALNE. Jsou vsude, je jich hodne a jsou strasne hlucny a urvany! Jak uz jsem ale psala, daji se najit i sympaticky vyjimky. ;) Ostrov je diky sve popularni reputaci dost drahej, najit ubytovani byl docela orisek, ale zadarilo se. Nicmene chatkovej areal byl ve stylu detskej tabor s chatkama proti sobe, coz nebylo uplne idealni a clovek fakt slysel i souseda i uprdnout. Ale co se dalo delat, jidlo bylo fantasticky a to more... Tyrkysove pruzracna kam se oko podivalo, bilej pisek a nekonecne modra obloha. Takze jo, parada, plaze pekny, ALE... nejak jsme se tam uplne necitili tak prijemne, jak jsme se tesili. Asi k tomu i nahravalo to, ze jsme na dalsi plaze byli opet odkazani na autobusy, ktery VAZNE NEBYLY spolehlivy a jedno rano se nam podarilo cekat hodinu a pul na bus.

Potapeni bylo nicmene moc pekny, clovek si pripadal jako v akvariu, takovy hejna ryb kolem sebe jsem jeste nezazila. Viditelnost bohuzel nebyla nejlepsi, ale i tak to bylo paradni. Diky "vybornemu" dive masterovi se ovsem zazitek ponekud pokazil. U prvniho ponoru, jakmile jsme se vsichni (potapelo se nas pet) potopili na dno, nas chtel dive master z nepochopitelnych duvodu vykazat na hladinu, zbesile na nas gestikuloval a doslo i na prostrednicek, abychom vypadli z vody ven. To jsme si rozhodne nechteli nechat libit, takze se potapelo dal, ale minimalne prvni pulku ponoru jsme byli v neprijemnem napeti, ackoliv jsme nic spatneho neudelali a vybaveni jsme meli v poradku

Dive master nam pak vysvetlil, ze duvodem bylo Martinovo rychlejsi ponoreni na dno, resp. ze byl chvilku pod urovni dive mastera, cili "desnej pruser". Jo, Martin si spletl dive mastera s jinym potapecem, proto se potopil o par metru niz, ale v tomhle pripade se kazdej muze potopit na kyzenou hloubku prakticky svym tempem (omezeni tam je, ale to Martin urcite neprekrocil) a dive masterova reakce byla dost prehnana. Ackoliv ocenuju, ze se skutecne snazi zuby nehty drzet bezpecnostnich pravidel, coz je jedine dobre, ale tohle bylo fakt prehnany a nam to potapeni castecne zkazilo. :( Jsem se nejak rozvasnila. :))

Tak, dost o potapeni. Priste vam napisu dalsi info o Andamanech, ale ted uz jsem nejaka upsana a chce se mi desne na zachod. :) Nicmene sve vytouzene mistecko na Andamanech, kde jsme se citili skutecne dobre, jsme nasli. :) Pozahala me tam meduza, ale o tom az priste... ;)

Aktualne se nachazime v Puri, stat Orissa a za par dni nas ceka vylet na jezero, chramy, chramy, chramy, delfini... aaaaaa, mnohem vic. :) Mejte se zatim krasne!

Hory, chramy, vsude kravy

Ahoj vsichni. Tak se zase po delsi dobe ozyvam. Ale kavarna bohuzel co nevidet zavira, tak asi nestihnu se svym spisovatelskym nadsenim vsechno. :)

KOCHI - KERALA

Kochi, neboli jeho stara cast Fort Kochi, je docela pekne misto s mnoha starymi kolonialnimi baracky a mnoha obchudky. Celkove je takove "tourist friendly", ale treba kolonada kolem more je HROZNA. Skutecne bordel, kam se clovek podiva. Uz jen prazdny odpadkovy kose s napisem"USE ME" jsou tak tim vic komicky. Obchodnici tam prodavaj ryby vedle hromady bordelu a je jim to uplne jedno. Tak tohle je skutecne spinava a nepochopitelna cast Indie. Ale coz, ja s tim nic neudelam a Indie ma i sve svetle stranky, ktere snad uspesne objevujeme.

Akorat nas nastvalo, ze palac a mesita, kvuli kterym jsme tam jeli, byly zavreny. :( Ale ono jak se to vezme - palac byl zavrenej pro turisty "solisty", ale pro hromadny mega vypravy (ze kterejch jim plynulo vic penez) byl otevrenej. To nas nasralo jeste vic. Ale co se da delat, jelo se dal. :)

MUNNAR - KERALA

Munnar lezi v krasnych horach - Ghatech, ktere jsou posety neskutecne zelenymi cajovymi kery. Ty kopce vypadaji nadherne. A kdyz jsou posety sberackama caje v ruznobarevnych sari, tak vypadaji jeste lip. :)

Bohuzel trekovani nebylo az tak trekovaci, jak jsme se domnivali. Pruvodci v tomhle podavaji ponekud zavadejicic informace a informacni kancelare po meste jsou plne lidi, co vam chteji prodat hromadny rychlo-vylet...

Nicmene jsme se s pomoci mistniho kluka - trhace caje, dostali az ke kyzenemu vodopadu (ktery byl v podstate vyschly) a docela pekne se prosli skrze cajove plantaze. A druhy den jsme vyrazili na "top station" jeste vys v horach, kde byl faaaantasticky vyhled na udoli (maminko, videt ty hory, asi by te odvezli, ale bylo to fakt KRASNY)! Potom jsme se jeste vydali na vylet skrz cajova policka a kopecky a uzivali nekonecneho ticha a klidu pod (temer) modrou oblohou... :) Obcas jsme akorat zpusobili poprask mezi sberackami caje, ale jinak to byla oaza klidu bez lidi, hluku a smradu. 

KODAIKANAL - TAMIL NADU

Kodaikanal je dalsi "hill station" v Ghatech, akorat uz v jinem indickem state. Pruvodci (mame Lonely Planet a Rough Guide) slibuji jednu z nejlepsich oblasti pro trekovani, ale realita je vic nech chuda. Treky jsou sice nejake mozne, ale agentury je vubec nenabizi, maximalne nejake tri hodinove pochodovani po lesiku. Pruvodce by se patrne nejaky schrastit za vetsi prachy dal, ale kdo vi, jak by to bylo... Nejdelsi a snad nejkrasnejsi je trek smer na Munnar, ale z toho jsme prijeli...

Mapy v Indii jsou v podstate neexistujici a dost obecne (cili na prd), takze jit v tomhle pripade nekam na vlastni pest by nebylo uplne moudre, protoze jsme nemeli ani nejmensi tuseni kam a informacni kancelare byly v tomhle ohledu stejne na hovno jako v Munnaru.

Nakonec jsme potkali dve holky z Rakouska, ktery taky chtely neco videt... tak jsme si ve ctyrech zaplatili na cely den taxika (abychom se vyvarovali vyletu ala "hromadnak") a vydali se na taxiko-toulky po tech nejzajimavejsich mistech v okoli. A jo, ac to nebyl ten nejdokonalejsi a nejlepsi vylet, jaky jsme kdy zazili, stalo to za to. :) A ty vyhledy, ty na tom byly to nejkrasnejsi...!

MADURAI - TAMIL NADU

Ze zimy Kodaikanalu jsme se vydali do veder Maduraie, turisticky hodne proflakleho mista jizni Indie s jednim z nejvetsich hinduistickych chramovych komplexu. Turisticke mesto to je, ale ze by clovek o turisty vylozene zakopaval, to se nam nestavalo. Prdel ale je, ze jsme dokonce potkali i Cechy, kluky z kapely Post-It (Jirinko, vzpominas...?). :))

Shivaisticky chram zasveceny bohyni Meenakshi je neuveritelne BAREVNY. Takovy hinduisticky Disneyland. Turistum je nicmene vstup do mnoha hlavnich chramu zakazan... Gopury (vstupni veze chramoveho komplexu) byly fakt obrovske, posete tisici a tisici sochami... zazitek to urcite byl, ale ty dalsi chramy, ktere jsme na svem chramovem putovani po Tamil Nadu videli, nas oslovily jeste vic.

Vecer jsme si na strese hotelu dali pivcaka, pozorovali osvetlene gopury a dalsi den uz hura dal. :)

THANJAVUR - TAMIL NADU

Chramovy komplex v Thanjavuru byl pro nas, ve sve kamenne cistote, rozhodne vic pusobivejsi nez ten disneyovsky v Madurai. Mohli jsme uplne kamkoliv, dokonce nam pozehnali, takze jsme pak i na veceri sli s celama od bileho a cerveneho prasku... :) Zpusobili jsme mensi rozruch, takze na chvili jsme se promenili ve filmove hvezdy a vsichni si nas fotili. :)) Ne vzdycky je to prijemny, obcas uz jsou otravny, ale tady to bylo spis usmevny. Nejlepsi byl jakysi indosky tatinek, ktery vrazil Martinovi do naruce krasnou malou holcicku a rekl neco ve stylu: "na, tady si vem moje dite" a jal se fotoaparatu si blejsknout svoje okate ditko se dvema mimozemstany. :D

Pro dnesek koncim, uz jsem nejaka vysilena. :) Dalsi zbesile putovani, kterak jsme autobusem jeli jak blbci tam a zase zpatky, vam popisu priste. Chramu uz jsme videli docela hodne, pomalu kazdy den ted sedime v autobuse a nekam jezdime, takze je to docela vycerpavajici. Ale stoji to za to. :) Jedenacteho si letime odpocinout od chramu na Havelock na Andamanske ostrovy! :) Snad si konecne uzijeme poradne potapeni, kdyz na Sri Lance uplne nevyslo...

Krav je tady nakonec opravdu hodne. Az prijedeme domu, skoro se budu divit, ze po Praze nebo po Beroune nechodi po ulicich bucici kravicky... Vune koreni a vonnych tycinek je tu taky hodne. Ale uz i ty smrady zazivame. Nekteri Indosi se s vykonavanim potreby vazne neserou, abych ta rekla. Chlapi bezne pokropi kdejakou zed a uz i zenskou, dle zjevu patrne zebracku, jsme postrehli vykonavat potrebu na autobusaku  - skoro uprostred plochy pro autobusy... Autobusaky obecne jsou "vonnava" mista k pohledani, v Thanjavuru jsem si musela drzet ruku pred oblicejem, abych z toho smradu "nehodila kybl".

Nicmene vsude to tak hrozne neni. Indicka mesta maji svoji atmosferu. Ten hluk a shon a vsechny ty obchudky, spechajici muzi a zeny v duhovych sari... Ale musi se davkovat opatrne. Po tom chramovem besneni se docela tesime na zminene Andamany na zmenu.

Jsem to s tim koncem nejak protahla. :) Mejte se vsichni moc krasne, (nejen) pracovne a studijne uspesne a snad vam tam doma to teplejsi pocaso vydrzi!