Asijske perlicky na konec roku

Tak drazi mili, jeste vam pred tou Silvestrovskou ozirackou neco napisu. :) Aktualne jsme na plazi v Mirrise, kde i oslavime Novy rok, ale zacit musim u Colomba...

COLOMBO

Nez jsme se dostali z letiste primo do centra Colomba, ubehlo hooodne casu. Museli jsme presedat, pak se nam podarilo prejet misto, kde jsme chteli bydlet (samozrejme vyberci penez v autobuse nic nerekl), ale zdarne jsme nasli ubytovani a dorazili celi.

Colombo. No, mozna to delala i ta unava z cesty, mozna i ten kulturni sok... Nejak mi Colombo neprirostlo k srdci, ale ani jsme tam nechteli travit moc casu, takze zadna skoda. Svou atmosferu jiste ma, Sri Lanka je uplne jiny svet, nez v jakem jsme cestovali doposud,  v mnohem je vic "indicka". V Colombu nechodi zensky skoro jinak nez v tech jejich krasnych sari. Ale najdou se i ty, ktere se vyzivaj v moderni mode. A chlapi misto kalhot nosej barevny sarongy.

Ze zacatku mi prislo, ze muzska cast Sri Lanky me zdarne ignoruje v mylne vire v zenskou menecennost, ale bohudik se tenhle jejich postoj docela rychle zmenil a Srilancani, i chlapi, mi prijdou veskrze moc mili a prijemni. A taky vsichni mluvi dobre anglicky, coz dost ulehcuje komunikaci. :)) A muzska cast je taky dost vyprdla z mejch vlasu, ale na to uz jsem si skoro zvykla i v jinejch zemich. :))

Colombo je sileny, zrychleny - upravujou hlavni silnici, na ktery je uplne vsechno, takze je to CHAOS. Srilancani jsou hlavne strasny, ale fakt strasny ridici. Jezdej silenou rychlosti, porad troubej, porad se predjizdej... a v tomhle ma clovek chodit. No hnus. Ale coz, musime se tuzit na Indii, tam to bude jeste horsi. Autobusy nektery ani nezastavujou na zastavkach, protoze jsou tak rozjety, ze jsou proste liny zastavovat.

Sli jsme zjistit (nebo spis overit) informace o vizech do Indie, Indosove jsou hrozne zpomaleny (v jistem smeru), informacni hodnota skoro nulova a po pulhodinovym cekani na indicky ambasade nam dali listek s telefonnim cislem, kam si mame pro informace zavolat. Jak u debilu. Zjistili jsme, ze nam skutecne daji viza jen na tri mesice (s cimz jsme pocitali) a pak paa paa Indie. 

Bohuzel to vypada, ze z Nepalu uz se nebudeme moci vratit zpatky do Indie. Nepal by se sice dal nejak posunout na konec, ale kvuli pocasi a sezone by pak ale nebyl poradne realizovatelnej aneb nebylo by to uplne idealni. A o trek v Himalajich (Annapurna circuit) nechceme prijit. A Indosi maj dost zvlastni vizovej system, tudiz uz se asi na sever Indie nepodivame (Danka s Martou by mohli vypravet). Nejakej dalsi asijskej vylet mozna... :) Tudiz zvazujeme dalsi moznosti, mozna vylet do Tibetu, ale to je drahota... Cina, Mongolsko, ale to je spis na dalsi samostatnej vylet, takze uvazujeme o dokonceni jihu Thajska, neco z Malajsie, Borneo... se po tech horach pro zmenu ohrejeme a pak domu. :) Budu o vyvoji informovat. ;)

Zpatky do Colomba - chytli jsme prutrz mracen, videli krasnej zapad slunce a zazili bajecny jidlo v mistni bajecny  zradelne, kde nepouzivaj ubrousky, ale novinovej papir (at zije vicenasobna recyklace).

HIKADUWA

Do Hikaduwy jsme jeli ciste kvuli potapeni, i Stedrej den jsme tam chteli stravit, ale nakonec dve noci byly az az. Cesta tam probehla vlakem druhou tridou - takhle nahnacanej vlak jsem jeste asi nevidela a nezazila, ale meli jsme kliku a sedli si!

Hikaduwa se tahne kolem plaze A kolem HLAVNI silnice, coz je hruza. Takze kdyz chce clovek na veceri, musi prechazet tu zbesilou zalezitost, na ktery se prohanej jeste zbesilejsi ridici. Plaz nam moc nesedla, prselo, takze potapeni nebylo v podstate vubec mozny, vsude spousta lidi a hotely byly na plaz doslova nahnacany. Ale alespon jsme vyzkouseli bodyboarding ve vlnach, takze jsme vymackali z pobytu, co se dalo. Je to docela makacka, ale uspesne jsem i nejakou tu vlnu chytla (ale bohuzel jich moc nebylo).

UNAWATUNA

Do Unawatuny jsme jeli autobusem, chytnout ho byl skoro neuveritelnej boj, nekteri ridici jsou proste ignoranti. Jeden mi dneska zavrel nohu do dveri, protoze se rozjizdel (jako tradicne) driv, nez byli vsichni nastoupeny. Ale noha mi nastesti zustala, takze dobry.

Unawatuna byla rozhodne prijemnejsi misto nez Hikaduwa, ale Vanoce delaly hodne - lidi jako smeti. Zbesily shaneni ubytovani nam nadelilo ubytko za nejakejch 13 dolaru, coz bylo to nejlevnejsi, co jsme nasli - a to nejdrazsi, v cem jsme doposud bydleli. Ceny jsou naprosto neuveritelne vyhnany nahoru - a rejzuje se a rejzuje.

Potapeni se tentokrat konalo. Dali jsme si dva ponory - jeden na vrak z roku 1868 a jeden na "Napoleon reef", kde jsme videli krasne velke napoleon fish. Viditelnost sice nebyla uplne uzasna, ale bylo to moc pekny a vyzivny, rybicek spousta, potapeni me moc bavi.

Na Stedry den jsme si doprali tunaka s opecenejma bramborama, sice jsme se na nej nacekali asi hodinu a pul, ale stal za to. Tecku tvorilo cereny vinko, orisky a SEJRA! Skutecnej sejra, pekne jsme se prezrali. :)

Den po Stedrym dnu jsme se bohuzel moc nevyspali, neb do peti do rana nas budilo duneni zbesily "hudby" z nejake vanocni party a od sesti pro zmenu zacaly znit modlitby z tlampacu na ucteni pamatky obeti tsunami z roku 2004. Bavili jsme se s jednim klukem v restauraci a rikal nam, ze ac lidi slyseli neco o tsunami ve zpravach, nikdo nevedel co to je a jaky nebezpeci predstavuje. A ac meli den na vyklizeni, protoze se vedelo, ze vlna miri na Sri Lanku, nikdo tem lidem nic nerekl... Vecer na plazi zapalili podel pobrezi svicky na ucteni pamatky, to bylo moc hezky. Po tsunami vsechny ceny strasne stouply, coz je na jednu stranu pochopitelny, ze chteli co nejvetsi prisun pro postizeny oblasti, ale ted uz jsou ty ceny hrozny. Tedy v porovnani s cenama u nas je to vlastne v pohode, ale protoze vime, ze ceny pro mistni jsou nekde uuuuuplne, ale uuuuplne jinde a ze to jidlo a ostatni veci tam nejsou tak drahy... tak to nasere. No, rejzuje se vsude, sice to vime, ale nastve to pokazdy.

MIRISSA

Aktualne jsme zakotveny tady, plaze o moc peknejsi, turistu porad hodne, ale jinak je to moc pekny. Sice tady clovek nema uplne petihvezdickovej pocit, uz jsme zazili i prijemnejsi mista, ale i tak je to fajn. Podarilo se nam najit fajn ubytovani s odlehlejsi plazi, takze tu mame i klid, snorchlovani je moc fajn, ryb jak nasr**o, chlast na Silvestra uz nakoupenej, svoje mista na jidlo jsme uz nasli, videli jsme varana (promenadoval se nam po zahrade), taky chobotnici (mrtvou, dneska ji ulovili rybari), spoustu barakud v mori a vecer se chystame na zelvicky! Prej chodej klast vajicka na plaz velky karety a nasi francouzsti sousede jednu vcera videli, tak jsem na to zvedava.

Jeste perlicka na zaver. :) Vcera se mi podarilo omylem sikovne zabouchnout dvere od pokoje a klic zustal uvnitr.Majitele nemeli nahradni klic, takze Martin se musel soukat dovnitr zachodovym okenkem... ale vesel se. :)

Jo a Srilancani strasne vtipne hejbou hlavou ze strany na stranu, jakoby rikali "ne" na uplne cokoliv. :) Takze na souhlas vam stejne zakejvou hlavou. :))  

Tak to by bylo pro tuto chvili vsechno, mejte se vsichni krasne a moc to zitra neprehanejte. :)

Vanocni ze Sri Lanky

Drazi vsichni, tak se po dlouhe odmlce opet ozyvam, na nikoho nezapominam, na vsechny myslim - zvlaste ted, v case vanocnim... :) Avzpomenu si na vas jeste vic, az se budu na Stedrej den zalejvat vinem na plazi. ;)) Ale jako fakt.

Behem nejakejch tech tri tejdnu jsem nemela moc prostoru na psani, plus internet je na ostrove ponekud drazsi, tak jsem si ten luxus odpustila. Po trech tydnech, kdy s nama byla Martinova maminka a posleze kamaradi Danule s Martou (bylo to s vama vsema moc fajn!), jsme zase osireli. Tak nebudu to dal protahovat, jdeme na to!

ZBYTEK BANGKOKU

No, to asi ani nebudu nejak sire rozebirat. Prosli jsme celej Royal Palace, bylo toho hodne, bylo to pekny, ale uz nechci videt nikdy tolik Buddhu najednou. :))

KOH TAO

Z Bangkoku jsme vyrazili na jih Koh Tao, kde se Zuzanka ucila potapet. Cesta na zmineny ostrov docela silena, vyhodili nas nekde u silnice ve dve rano a misto dvaceti minut na autobus jsme cekali snad dve hodiny... no, ze nas to jeste prekvapuje. :)) Pak jsme jeste cekali dalsi asi dve hodiny na lod, kde byla pekna kosa, vsichni jsme usnuli a pani Sepitkova utrzila pri svem dobrodruznem spanku bouli na cele... ;) Kazdopadne je moc statecna, ze s nama tu cestu zvladla. Jeste ted myslime na vase kolacky. :)

Pocasi se moc nedarilo, ale nejaky to slunicko jsme z toho ostrovniho zazitku taky vymackali. Sezona destu se ponekud protahla... Na ostrove jsme byli asi tyden a hned druhy den jsem se vrhla na svuj Open water vycvik. :) Fajn lidi a instruktora (asi dvoumetrovej moc milej Turek) jsem mela jen pro sebe. Kurz zabral tri dny a musim rict, super jsem se napotapela, je to bajecna vec, uplne jinej svet. Clovek ma pocit, ze se pod vodou uplne zastavi cas - a hodina utece, clovek ani nemrkne. :) Advanced kurz zabral dva dny a konecnej soucet mych ponoru je devet. No, zatim to moc neni, Sri Lanka to snad vylepsi. :) Clovek by nerekl, kolik barev muzou ty koraly a sasanky mit. O rybach ani nemluvim. Zelvicku jsem bohuzel nevidela, ale to prijde. :) Martin si zato zasnorchloval se zraloky. Jeho maminka se pridat nechtela... ;)

Z potapeni mam akorat jeden neprijemny zazitek - kdyz jsem si mela sundavat a cistit masku pod vodou. No, reknu vam, mit pocit, ze se dusite v sesti metrech pod vodou neni uplne nejprijemnejsi. Nejak mi nesla dostat voda z masky a do nosu jsem si pekne nabrala vody, tak jsem byla nucena ve svem skoro panickem zachvatu vyplavat na hladinu. Samozrejme to tak tragicke nebylo, instruktor byl porad u me a dychaci pristroj byl stale v my puse, ale panika dela hodne. Nakonec jsem to zvladla. :) Uf. To popisuju nejak detailne.

Jeste bych mohla popsat nocni ponor, z toho jsem ve vysledku tak odvarena, jak vsichni vypravi, nebyla. Hodne to ale delala i blba viditelnost, ale precijen. Clovek toho fakt vidi min, ackoliv zas muze videt jiny ryby, ma to jinou atmosferu... ale nejak jsem se necitila uplne prijemne, tma jako v pytli (skoro mam chut napsat tma jako v prdeli, ale rozhodla jsem se setrit se sprostymi vyrazy) :)) a muj smysl pro orientaci byl v tenhle moment v riti uplne. Kazdopadne s nama byl dive master, takze to bylo v pohode, ale ten pocit, ze je okolo sama tma a ja se poradne neorientuju... jsem si pekne odrela koleno o koral a jeste si ho pozahala o sasanku... ale uz je to dobry. :)) Neopren s dlouhejma nohavicema a rukavama ma svuj smysl... Takze ted uz je ze me hyper brutal potapecka a muzu az do 30 metru. :))

Jinak Koh Tao je moc peknej ostrov se svejma hezkejma mistama, ale moc jsem si je neuzila, muj svet tam byl pod vodni hladinou. :)

KOH PHANGAN

Koh Phangan je takovej vic "party ostrov", kam jezdi hromada lidi na Full Moon Party se opit a nekteri i zdrogovat (pokud mluvim v extremech, jinak je to proste velka hudebni akce s disko trisko hudbou, jak vYOUTUBila Dana s Martou), ale my tam prijeli v klidovou dobu, takze nikde moc lidi nebylo. A objevili jsme fajn mista, kde se da pekne najist... :) Misto, kde jsme bydleli bylo docela pekny, ale posleze jsme zjistili, ze manazer je peknej arogantni debil a moc se o zakazniky nestaraj... asi ze jeste nezacala sezona. Pani Sepitkovy spadnul skrze strechu do chajdy kokos a Dana s Martou nasli za umyvadlem hada. Prirodni to raj. Na Koh Tau mi instruktor rekl, ze je vetsi pravdepodobnost, ze vam spadne na hlavu kokos, nez ze vas napadne zralok. Bizarni, usmevne, ale zaroven mrazive. Odted se kokosovym palmam vice vyhybame. :))

Nasli jsme dalsi krasnou plaz, kde se dalo paradne snorchlovat a taky pekne spalit od slunicka. Dokonce mam uz i opaleny nohy!!! :))

Co dal, Koh Phangan byl moc fajn, ale tlacil nas cas, tak jsme vyrazili smer Phuket, odkud odlitala domu Martinova mamka.

PHUKET

Phuket je... drahej a plnej Rusaku. Vydali jsme se na dve noci na plaze na jih a je to jak Karlovy Vary. Vsude napisy v rustine a thajstine ONLY. Sem tam i ta anglictina, no... ;) Plaz turisticka jako prase, ale valelo se tam prijemne... diky Dane a Martovi a jejich ping pong placackam v plazove uprave jsme meli i nejaky ten pohyb. Diky thajskejm nudlim jsme ale nejake to kilco zase nabrali. Sri Lanka a Indie bude asi podobna, kdybyste videli to ZRAAADLO!!!! Phuketu jsme dali brzo vale a vyrazili s Dankou a Martou na Koh Yao, ktere slibovalo rajskej klid a jeste vic rajsky plaze... 

KOH YAO

...ale realita byla nekde trosku jinde. Pivo prakticky nesehnatelny, drahy, more melky a bahnity. Nu coz, vymackali jsme z tech par dnu, co se dalo a bylo to fajn. ;) Na sve si prisly kostky a karty a klaboseni na verande v hamakach. Tady jsme se taky rozloucili s Dankou a Martou a vyrazili na Phuket, vstric letisti a dobrodruzstvi na Sri Lance.

PHUKET once more a kousek MALAJSIE

V centru Phuketu jsme si nasli starej hotel, kterej pusobil, jakoby ho nekdo vystrihnul z Kubrickova Osviceni. Jenom ten zbesilej Nicolson se sekyrkou v ruce tam chybel. :)) 

Nas let mel samozrejme dve hodiny spozdeni a jeste nas zenska u odbaveni vypsychovala, ze musime mit zaplacenou letenku ze Sri Lanky pryc, jinak nam nemuze zaridit celej let... takze jsme po Kuala Lumpur litali a hledali internetovou kavarnu, coz je zhola nemozne... nakonec se zadarilo, probehla rezervace letu... a na imigracnim v Colombu na Sri Lance jsme zjistili, ze jsme si tuhle celou anabazi mohli odpustit a usmivajici se chlapik na prepazce se nas jeste ptal, na jak dlouho bychom si ty viza predstavovali... ;) 

Let jinak v pohode, jidlo bajecny, zrali jsme jako prasata, Malaysia Airlines nejsou spatny.... :) Kuala Lumpur? Meli jsme jen par hodin, kazdopadne Petronas Towers jsou krasny a v noci jsou naprosto magneticky, jak jejich veze osvetlujou mraky kolem sebe a vypada to uzasne...

COLOMBO, SRI LANKA

Prilet o pulnoci, polospanek do ctyr do rana na letisti a pak hura objevovat krasy Sri Lanky, ktery si necham na priste. Sotva jsme se tu ohrali, kazdopadne lidi se zdaji byt prijemny a usmivaj se. Jen na ty jejich pichlavy hnedy oci jsem si jeste nezvykla. Uz to tady uplne zavani Indii. :)

Tak pratele... vsem preju KRASNE VANOCE, prozijte je hlavne v klidu a v pohode, zadne stresy, poradne se prejidejte cukrovim a uzijte si NOVY ROK - at jste v tom dalsim roce co nejspokojenejsi a nejstastnejsi! :) Zuzka