Rabbit island - Kambodza... a spousta Vietnamu

Tak tedy zpatky v Kambodzi. Vcera uz jsem nakonec nic nenapsala, naprdli nas v restauraci, tak nebyla moc nalada. A ted mi nefunguje blogger, vyborne... pokusim se to sesmolit v mailu a poslat, co nejdrive to pujde.

RABBIT ISLAND

Jezisi, ja fakt musim byt strucnejsi. :D Rabbit island je kambodzsky raj klidu. Je to ostrov pomerne maly, da se projit za dve hodinky. My, co jsme se trochu ztratili, jsme ho prosli za tri. :)) Ale bylo to dobrozdruzne. Martin, magor, si ani nevzal sandale, ja uz bych mela ukopane vsechny palce. :)) Zije tam i dost lidi v ruzne rozhazenych domeckach, zivi se rybolovem... spousta peknych plazi, ale nepouzitelnych prave kvuli rybolovu. Byly by tam i krasne koraly, ale protoze mistni sezerou vsechno, co se hejbe, tak je kraby nemuzou udrzovat. Mimochodem kraby moc dobry. :) A palacinky! Si tu na nich pestuju zavislost. S bananem a cokoladou. Bydleli jsme v bambusovo-rakosovy chysi minutku od plaze, na tomhle miste relaxu jsme nakonec odfukovali pet dni. A potkali jsme (znovu) jednu bezvadnou Welsanku, kterou jsme prvne potkali v Siem Reapu, cestovala s nami pak jeste na Phu Quoc. Co vic o ostrovu napsat, valendo, hamaky, cteni knizky, vylet na Snake Island (se spinavou plazi - nechapu, proc si plaze od toho bordelu proste nevycistej... kazdopadne kdyz na to clovek zapomnel, parada). Po potrebnem vyrelaxovani jsme absolvovali cestu na hranice s Vietnamem - Ha Tien. Jo, abych nezapomnela - na Rabbit islandu jsem videla snad nejkrasnejsi zapad slunce v zivote, fakt nadhera, takovejch barev...!

PHU QUOC - VIETNAM

Ostrov je kousek od Rabbit islandu, ale protoze je uz vietnamskej, musi se na hranice a kazdej musi absolvovat onu povinnou a unavnou anabazi s urednikama, razitka, kontroly, bla bla... fakt je to unavny. Na Phu Quoc jsme jeli snad hodinu a pul (pouze lodi, cela cesta byla tak na vic jak tri hodiny), stihli jsme brutalne zmoknout a v one lodi na ostrov byla klimatizace snad na patnacti stupnich, takze "uzasny"... ale neonemocnela jsem. :)

Na Phu Quocu jsme se ubytovali kousek od plazi, moc pekny ubytovani s verandou, hamakama... takze tam se odehravaly nase vecery, dokud jsme vycerpanim v pul desate nepadli. :D V Lonely Planet pisou, ze je ostrov teprve na zacatku turisticke ery, ale spousta opustenych hotelu vypovida o necem trochu jinem. A nektere kusy plaze byly zase od odpadku, coz dohromady budilo dojem jakesi zasle slavy. Ale byla tam i pekna mista s restauracema, stoly primo na plazi, kousek opodal skaliska a utesy, rybarske lode v dali ve svetle zapadajiciho slunce... jsem se nejak zasnila. :) Kazdopadne prvni den jsme jeli na jih, druhy den na sever. Transportni prostredek - motorka (maminko, neboj). Martin jel fakt opatrne a az na nektere debily, ktere clovek najde na vsech silnicich sveta, jezdili lidi docela v pohode. Jak uz jsem psala, Asiatum zadek prirostl k motorce hodne rychle. Silnice sice byly prevazne ve stavu, ze jsem si v zaveru druheho dne pripadala jako motokrosovy zavodnik, ale protoze provoz byl minimalni, tak jsme dojeli uspesne. Oba dva dny jsme navstivili moc pekny plaze. Ta prvni vypadala jako z reklamy na cestovku (az na nejaky ten odpadek... a to je Vietnam fakt cistej, opravdu se tu o to staraj, oproti Kambodze je vse takove trochu vic uhlednejsi), v mori pluly maly meduzky, nadherny hejno asi triceti ruzne barevnejch obludek. :) Videli jsme nejaky ten vodopad, ja si tady nemuzu odpustit aspon kafe denne. :) Asi jsem nepila lepsi, fakt uzasny, s kondenzovanym mlikem a ledem jako ice coffee. :) Krasne voni, je to uplne Tiramisu k piti, cuchali jsme ho i na trhu, ale kam bychom to dali na dalsich deset mesicu... Zpatky k cestovani. Bohuzel nas sem tam stihne dest, co se da delat, obdobi destu sice na jihozapade konci, ale na vychodnim pobrezi zase zacina. :(( At se clovek snazi sebevic, tak na nejaky to obdobi destu pri takovyhle ceste proste stejne narazi. Nutno ovsem podotknout, ze jsme puvodne nevedeli, ze Vietnam ma oproti jinejm zemim dve obdobi destu... Ale co, no, pocasi nas sice obcas pekne namichne, ale neni to tak spatny. :) Co se tyce deste, tomu jsme celili prave na Phu Quocu druhej den naseho motorkoveho cestovani. Schylovalo se k desti a my zrovna jeli na plaz na vychodnim pobrezi. Tam jsme nakonec nedojeli, protoze nebyl cas a prilezitost. Na ceste tam, uprostred niceho - dzungle (Phu Quoc je snad ze 70% narodni park), se nad nama zacal rysovat nepeknej cernewj mrak. Uplne nahodou jsme objevili hrbitov, kterej ma kryte hrobky strechou z vlnityho plechu (nebo co to bylo), tak jsme se tam jeli schovat. Nakonec jsme na milem hrbituvku zkejsli snad hodinu, protoze mrak krouzil nad nama. V mezicase jsme si vypraveli s Niou (ta Welsanka) historky za zivota a snazila se nas naucit neco z Welstiny... silenej jazyk. :D Ale je super, ze ve Walesu stale zivej, ani jsme nevedela, ze se normalne vyucuje ve skole. Dest presel, takze louzema nelouzema zpatky do mestecka a pak na veceri, ktera byla na nocnim trhnu vynikajici. :) Prvni vecer jsme napriklad meli rybu, osmazenou, k tomu chilli, ryzi, spustu zeleniny a ryzove placky, ze kterych jsme si sami delali jarni zavitky a cpali do toho vsechno to masicko, nudlicky, zeleninku... mimochodem ve Vietnamu maj naprosto bozi polivky. :) Aaaa, zase nestiham. Tak honem honem dal.

RACH GIA

Nase zastavka do Can Tho byla pres Rach Gia. Naprosto neturisticke mesto, nikdo neumi anglicky (coz je u Vietnamcu vseobecne problem, Kambodzani jsou v tomhle ohledu mnohem vzdelanejsi), ale hotel jsme si nasli, jidlo jsme si taky nasli, kafe jsme si taky nasli, pivo jsme si taky nasli... :)

CAN THO

Delta Mekongu. Do Can Tho jsme jeli prave kvuli Mekongu, resp. vyletu na rece a plovoucimu trhu. Vylet trval vic jak sedm hodin. Naivne jsme nesnidali, protoze jsme se domnivali, ze bude moznost na trhu, coz nam bylo i receno... nakonec se toto nekonalo, takze az nekdy o tri hodiny pozdeji jsme si dali jeden malej melounek... Vstavali jsme totiz uz nekdy v pet, takze na snidani ani nebyl cas a chut. Kazdopadne vylet jinak moc peknej, protahli nas plovoucima trhama, kde kazda lod vezla jinej naklad, zeleninu, ovoce... je neuveritelny, ze jim to takhle porad funguje. Zkousela jsem si predstavit takovejhle trh na Vltave, nekde u Strelaku... :D Protahli nas tovarnou na nudle, pruvodkyne neumela ani prd anglicky, ale jinak moc zajimavy, Martin si zkusil uplacat placku na nudle, pekne mu to slo. :) Projizdeli jsme malejma kanalama, okolo palmy a jina flora, moc pekny. Nakonec se konal obed, ze kteryho mi bylo pekne zle. Byly to presmazeny jarni zavitky, ktery byly tak mastny, ze bych nikomu neprala moje zaludecni muka... :) Trapny ovsem na obede bylo, ze nasi pruvodci = vezli nas na lodce, chteli po nas zaplatit obed. Nikdo nam nic nerekl, pak se prinesl ucet a najednou, ze je tam jeste treti obed - a ten je pruvodce. To nas namichlo, za vylet jsme si zaplatili a fakt, ze automaticky pocitaj s tim, ze jim zacalujeme obed, se nam dost nelibil. Milionari nejsme (tedy v prepoctu na dongy - vietnamskou menu - jo... :D) a oni se zachovali zpusobem, ze si asi trhame prachy ze stromu nebo co. Nicmene vylet se vydaril, zminena ovocna zahrada sice obsahovala jen talir s banany, pomelo a nejaky hrozny, ale co... :))

HO CHI MINH CITY - SAIGON

Do Saigonu jsme jeli nocnim autobusem, cca 10 hodin z Can Tho. Docela v pohode, akorat s jednim malym hackem. Nocnak nemel funkcni zachod a pivo se ve mne zacalo ozyvat. Nakonec jsem to zaspala, prvni a jedina pauza byla po trech hodinach. Nechapu, jak vubec muzou pustit dalkovej autobus na silnici bez funkcniho zachodu. Cesta jinak v pohode, v minibuse do centra jsme pak potkali dve vyborny asi petasedesatnice z Kanady. Tak uz mame pozvani do Vancouveru. :)) Ubytko v pohode, chteli nas narvat do pokoje bez okna, ale nedali jsme se. Jinak lidi tady zatim fakt mili a v pohode. Slyseli jsme, ze na severu to udajne neni az takhle pozitivni, ale uvidime... Saigon je vazne mega rusne mesto, tedy co se centra tyce, jinak je to jako kazde jine mesto - nebo spis dlouha vesnice v pripade Vietnamu. Dojeli jsme v sest rano, odpoledne jsme si dali War Remnants Museum. Aneb valka ve Vietnamu s USA. No, z Tuol Slengu v Phnom Phenu jsem mela hodne depresivni pocit, ale s timhle se to neda srovnat. Vubec jsme netusila, ze valka trvala celkem 17 let. A ze americka cast Vietnamu si napadeni socialistickym zbytkem Vietnamu jenom vycucala z prstu. Komunisty sice taky nesnasim, ale to, co vyvadeli Americani, no z toho mi bylo fakt na bliti. Detailni popisy muceni, ktery vymysleli plus podminky, ve kterejch vezni "zili" snad ani nebudu popisovat... a k tomu jeste fotky obeti napalmu a chemickejch postriku... no hnus, hnus, hnus. Musim koncit, tak se teste na priste.

...tak jsem se dostala ke psani az po par dnech, nechtela jsem nakonec koncit tak depresivne, tak jsem se rozhodla vas nechat cekat. :) Abych dokoncila Saigon. Druhej den jsme jeste videli moc peknou cihlovou katedralu, starou postu, Imperial palace ze sedesatejch let se zajimavou architekturou, zas nejaky ty tanky okolo... No prosli jsme, co jsme mohli. Po nejakejch dvou nocich jsme pak zas jeli nocnim busem do Nha Trangu.

NHA TRANG

Cesta busem celkem v pohode, ale uz jsem z toho nocniho tahani autobusama trochu unavena, nastesti zas budeme mit na nejakej ten cas pokoj, az se dostaneme do Hanoie. Samozrejme tam zas nefungoval zachod. Na jejich napis TOILET IS BROKEN uz jim neskocim. Zachody nefungujou v zadnym nocnim autobuse, protoze jsou vsichni liny je udrzovat. Ridic nas pred cestou vyhnal na benzince na zachod, ani se neomluvil za ten nefungujici. V noci pak jeste zastavoval nekolikrat, ale mnohokrat to bylo kvuli jeho vlastnimu byznysu, ze si neco vyrizoval nebo kdovico... Zastavky na zachod straslivy, hnusnejsi hajzly, ano - hajzly, jsem dlouho nevidela. Ten smrad bych nikomu neprala, ale okolo nebyly ani kericky... takze kdyz musis, tak musis. Ale zdarne jsme dojeli, nasli hotel kousek od plaze... :) Docela prijemny mestecko, nasli jsme fajn restauracku, kde jsme pokecali s nejakym chlapkem z Kalifornie, co jezdi do Vietnamu vzdycky na pul roku... doporucil nam prave ty bahenni lazne, no moc fajn. Jeden den jsme sli na plaz, ale bohuzel zacalo prset, velky vlny... petihvezdickovej pocit se nekonal, ale aspon jsme ochutnali humra na plazi. :) No, byl trochu zvlastni, ale  docela dobrej, nebylo to spatny, jen babka ho blbe ogrilovala, tak to nebylo ono. Uz jsem psala o tom, jak spousta lidi ve Vietnamu, hlavne teda zensky, nosej ubory ala pyzamo? :D Vypada to docela komicky, ale kdyz jim to vyhovuje... Jinak ale nektery zensky maj naopak moc pekny takovy saty, ktery vypadaj jako dlouha tunika pres kalhoty v asijskym stylu s tim stojackem u krku, tak aspon nekde nechali nejakej styl v oblikani. :)) Jinak pripadam si tu jak mega star, nepsala jsem to uz? Dready jsou tu fakt exotika, dneska na me cucela rodinka v restauraci, babci ke mne normalne chodej, zvatlaj si pro sebe, ze to snad asi neni pravda, co mam na hlave a skoro vsichni si je chtej osahavat. :)) V Indii uz to asi takovej odvaz nebude. :)) Malem bych zapomnela, ze jsme se v Nha Trangu potapeli. Teda Martin se potapel a ja snorchlovala. Bohuzel slunce nam nepralo, ale i tak to bylo fajn. Ryb jsem videla fakt pozehnane, i koraly... a bohuzel taky nejaky ty plovouci igelitaky a odpadky nad hladinou i pod hladinou. Vietnamci si nejake nevazej moc vody a perou do ni bordel, ac jinak je ten Vietnam fakt cistsi a uhlednejsi oproti treba ty Kambodze. Ale igelitaky nastesti byly jen na par mistech, takze rybicky jsem si uzila pozehnane, jen ten neopren by se mi bejval taky hodil. Po hodine rachani se v mori mi uz byla docela kosa. To byl jeden vodni lodni vejlet a druhej den jsme jeli na dalsi - party boat s hromadou neplavacich Cinanu. :)) Ale to si necham az na priste, mam toho dneska uz plny kecky, i kdyz jsem to chtela puvodne dopsat... tak se mejte zatim vsichni krasne!