ZBYTEK NHA TRANGU
Ahoj, ahoj, ahoj! Tak jsou tady opet asijske zpravicky. Jestli si dobre pamatuju, tak jsem skoncila u Nha Trangu, u party boat tripu. Masova zabava jako prase, ale nakonec to docela stalo za to. Na lodi nas bylo nepocitane, kazdej den vyrazi spoustu lodi na okruzni jizdu okolo Nha Trangu. Jedinou vyjimku v jinak kompletne cinskem osazenstvu jsme tvorili ja s Martinem, parecek Izraelcu, parecek Americanu a dva Australani. Program zahrnoval dokonce i obidek a spoustu ovoce, ale zadny piti. To je dost silenej zvyk tady, ze prakticky v kazdym turistickym vyletu naprosto ignorujou piti. Ani vodu nedaj, hajzlove. Hezky si musime zaplatit... takze se vzdycky zasobujeme vodou, co si koupime nekde na marketu, nez aby si clovek kupoval predrazeny plechovky behem vyletu. Abych se vratila k vyletu - zahrnoval hudebni vlozku, kterou predstavovalo silene karaoke, kdy se snazili vytahnout lidi na improvizovane podium ze stolu, aby zpivali. Nastesti se nam to vyhlo. Silvestrovske karaoke s Udolickem je ok, tohle by bylo asi dost sileny. :D Trochu jsme si zasnorchlovali, zaplavali, krasny rybicky - pripadala jsem si jak nekde v akvarku. Coz mi pripomina, ze soucasti byl i vylet do obriho akvaria. Mensi rybicky mi az tak velkej uzas neprivodily, ale ty zelvy!!! Obrovsky! A jeste hromada muren, maly zraloci... a neidentifikovatelna mega ryba. A sahla jsem si na zelvicku! Byla slizka... moc jim tu vodu neudrzujou... Taky jsme meli vodni bar na mori, coz znamenalo, ze jsme se navlikli do nafukovacich kruhu, kazdej dostal kalisek a nalejval se v mori. :) Jinak Cinani jsou vazne vtipny, zakladni znalost, kterou predstavuje plavani, absolutne neovladaj. Takze kazdej skace do vody s rukavkama a s kruhem - to maj i na snorchling. A nekteri se do vody za celej vylet ani neodvazili. :)) A to uz ani nemluvim o plavacich uborech nekterych slecen... Vylet byl ale docela fajn, takze i pres atmosferu skutecne hromadne turistiky jsme si to uzili. A koncert clenu lodni posadky taky stal za to... :))
HOIAN
Do Hoianu jsme jeli opet pres noc lehatkovym autobusem (po posledni zkusenosti uz je ze srdce nenavidim). Hoian je moc pekne male mestecko se spoustou kolonialnich domku, francouzska architektura moc hezka, namixovana s asijskou atmosferou - vecer se vsude rozsviti ty jejich klasicke cervene lucerny (ne, nemluvim o bordelu) a ani ten provoz tam neni tak hroznej. Na nas vkus je to tedy az moc turisticke misto, vsude obchody, turista na turistovi... Hoian je narvanej obchudkama s oblecenim a latkama, kde vam usijou obleceni na miru. Ale ty obchody jsou skutecne uplne VSUDE. Zatim mam teda z celyho Vietnamu pocit, ze lidi jsou uplne posedli hadrama (prevazne nevkusnejma, ty vkusny se koncentrujou spis do obchudku pro turisty) a BOTAMA! Vsude samy obchody s botama... Vietnamky si ulitavaj na botech na vysokych podpatcich a nosi je uplne vsude. V Hoianu jsem si nakonec nechala usit letni saty a Martin oblek, ktery uz ted podstupuje svou dvoumesicni plavbu po lodi domu. Saticky nosim a s tema dreadama skoro zpusobuju dopravni kolapsy. :)) Udelali jsme si taky puldenni vylet na My Son - dalsi starodavne ruiny, dost znicene bombardovanim, ale i tak to stalo za to. Zpatecni cestu uz jsem vnimala jen tak napul, boat trip byl docela nuda, ale hlavne mi bylo pekne blbe. Rano jsem si dala polivku, ktery jinak tady vazne miluju, ale tahle byla teda ukrutne mastna... takze i pres mou snahu snist jen neco malo nudli (nemeli jsme moc casu na snidani), jsem to odnesla s docela brutalnim brichabolem. Zla vec, tahle polivka. To bylo poprve a doufam ze minimalne na hodne dlouhou dobu naposled, co mi bylo fakt zle. Co se da delat, nastrahy cestovatelskeho jidelnicku. Jinak vcera jsem si tedy uzasne posmakla na steaku z lososa s rajcatovou omackou s koprem a ryzi. Mlask. Abych se zas vratila k Hoianu, potkali jsme tam opet ty dve babiny z Vancouveru. Jeden vecer jsme s nima zasli na veceri a asi ctyri hodiny prokecali, moc fajn zensky, energicky s mladym duchem. Tak to ma bejt. :) Taky jsme si zajeli jeden den na kole na plaz. Neni sezona, byla skoro opustena, hrozne dlouha, krasna, vitr foukal... tak jsem si ulitavala na hledani musli, vyrobim si z nich nahrdelnik. :) Hoian moc mile mesto, ale ta domluva s lidma v hotelu byla obcas teda silena... anglictina fakt neni silna stranka Vietnamcu - a to i na turistickych mistech. Dalsi zastavku v nasem putovani Vietnamem predstavovalo Hue, ale o tom az priste. Doufam, ze se aspon trochu vyznate v mym (lehce) chaotickym psani, ale tady to asi jinak nez v rychlym spadu ala Jack Kerouac asi nejde. :)) Jsme proste "na ceste"... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat