Ahoj, ahoj! K te tluste oblacnosti, to jsem proste nemohla nezminit. Martinuv novy "terminus technikus", ktery se zrodil pri pozorovani drze se rozpinajiciho destoveho mraku na obloze... :)
Posledne jsem nedokoncila Singalila trek, nuze... Pet dni, ctyri noci, nejvys jsme se dostali na vrchol Sandakphu (3636m), vyhledy fakt staly za to, ale zima ukrutna. V Nepalu se asi zasobim jacima fuseklema a rukavicema (a svetrem navic...), aby me nocni "chladek" nezkolil. Ubytovani behem treku (spali jsme v chajdach v mistnich vesnickach) bylo prekvapive luxusni a levne (rozumej na horske chude pomery), nekde jsme i dostali kybl teple vody (horka je silne slovo, ale taky se to prihodilo).
I jidlo bylo za minimalni ceny (oproti tomu, co nam sdelili v turistickych informacich v Darjeelingu - nakopat jim zadek za totalni dezinformovani turistu malo), ale stejne jsme se zasobili nejakym tim osobnim proviantem...
Behem trekovani jsme vystridali vedro i hyper zimu (dokonce i snih tu a tam byl), mlhu i slunecni zari, ale bohudik celkove se nam pocasi opravdu vydarilo. V Darjeelingu nekolik dni hnusne a prvni den treku se obloha roztahla a potesila nas vyhledy primo netusenymi. :) A takhle nas tesila az do konce. :) Zpocatku me teda nohy moc nenesly a me plice si zvykaly na necekane nadmorske vysky jen pomalu, ale zvykly si... nohy taky. Pilne je od treku cvicime, takze domu se vratim jak pohubla zena Rambo.
Bohuzel jsme se potykali OPET s jistymi strevnimi problemy, ale zasoby toaletaku byly, chemikalie z Darjeelingske lekarny taky a vule jit dal rovnez. Takze jsme to zvladli, ale potkali jsme parecek postarsich Francouzu a ty to museli druhy den kvuli stejnemu problemu otocit zpatky... takze jsme meli kliku, ze to nebylo tak zly.
PELLING
Z Darjeelingu jsme vypadli do Pellingu, krome hotelu narvanejch Indosema a restauraci tam neni absolutne nic... Za navstevu ovsem stoji Pemayangtse Monastery a clovek se muze "relaxacne" courat po okoli. Coz jsme po docela narocnym treku rozhodne potrebovali. Moje nohy teda urcite. Moje telo si taktez uvedomilo, ze dozasobit se novym tukem by nebylo zle, takze od Darjeelingu bych furt zrala. :)) Martin by zase zbodnul celou ogrilovanou kravu, kdyby to slo... :) Nicmene jsme doted byli porad na nohach, takze nejaky tuky nemaj sanci (ackoliv ja se svedomite snazim), zato Martin by si klidne mohl v nejake pohadce strihnout roli pohuble smrtky... ale taky se snazi naplnit brich, co to jde. Mrkve, okurky a redkvicky jsou v Sikkimu opravdu chutne, takze zereme vitaminy jako zbesili... :))
Jsem nejak odbocila, ale k tematu jidla se timto obloukem zase vracim... :) Zjistili jsme, ze v nedalekem Darapu se kona festival sikkimskeho tradicniho jidla a piti, takze jiste chapete, ze tam jsme nemohli chybet. Podarilo se nam chytnout auto dvou Indosu, jeli zrovna tim smerem (jinak se tam dopravit prakticky nedalo, pokud jsme nechteli jit hodinu a pul az dve po silnici...) a uz jsme ZRALI. K ochutnani bylo vsechno mozne, od podivneho slaneho caje s maslem, kurecich MOMO (plnene tasticky-knedlicky), suseneho buvoliho masa az po TOMBU - teple "pivo", ktere se chuti podoba burcaku a je to proso zalite teplou vodou podavane v bambusu... moc zajimave a v chladnem pocasi neuveritelne bodne. :)
Tot asi vse k Pellingu, byla tam jako tradicne zima, televize vypadavala, ale i tak jsme si odpocinuli, nasali novou energii a s plnou polni (to by me zajimalo, kolik ten muj batoh vlastne vazi...) se vydali dal...
KECHOPARI LAKE
No, s kompletni zatezi na zadech se chodi sakra blbe. Z kopce se mi podlamovaly nohy a do kopce jsem funela jak lokomotiva... Uz ani nevim, kolik jsme presne usli, ale nejakych 23km to hodilo urcite. Kazdy nam uz ke konci rikal jine vzdalenosti, takze posledni hodinu jsme za kazdou zatackou vyhlizeli vytouzene jezero. Samozrejme zacalo prset, objevila se Martinova "tlusta" oblacnost a v Trekker's Hutu vypadla elektrina... jesteze existuje ten ohen a svicky, ze... Nicmene vecer se pak jeste udelalo na chvili hezky, i slunicko vysvitlo, takze nakonec se nam z vyhlidky postestil moc hezky vyhled na posvatne buddhisticke jezero v zari zapadajiciho slunce... Jezero jinak samo o sobe neni nic zvlastniho, atmosferu spis dotvari vsudypritomne vlajecky s natistenymi sutrami - lungty.
Stravovani bylo velmi skromne, ale ochutnala jsem tam jeden z nejlepsich masala caju. :)
Druhy den jsme se vydali na kopec a lesem smerem k posvatne jeskyni, ale pocasi bylo nevlidne, tak jsme se na ceste zpatky zasobili susenkami... :) A na dalsi chozeni se vyprdli.
YUKSOM
Od jezera jsme si hodili dalsi cca dvacitku kilacku do Yuksomu, prvniho hlavniho mesta Sikkimu (nyni je to Gangtok). Cesta byla bohudik misty protkana sluncem, zato pul hodiny po nasem prichodu zacal peknej slejvak.
Yuksom je takova mala "prdelka", nic tam vlastne neni, je to ovsem vychozi bod pro Dzongri/Goecha La trek. Uz jsme si to malovali relativne nadejne, tenhle trek je nejbliz ke Kanchejunze, dostat se da az do 5000m (no, dobre - je to 4940m, Goecha La), ale ve spatnem pocasi je to o nicem. A taky je to dost drahy trek. V Yuksomu je to nejlevnejsi, 35 USD na den (3 lidi a vic), ale v druhe agenture nam rekli dokonce 55 USD! Ale abych to ukoncila, na zmineny trek jsme se nakonec vykaslali. Pocasi nevypadalo nadejne ani podle predpovedi a potkali jsme par lidi, co trek sli a na pocasi dost nadavali, vyhledy prakticky zadne... A na zledovatele ceste se snehem se urcite nejde moc dobre... Ani majitel agentury nas svym "busy" pristupem ala tovarna na trekovani nepresvedcil. Vecne byl na telefonu, informace jsme z nej dolovali a nakonec nam sdelil, ze se musime rozhodnout rychle, ze je dost zaneprazdnenej a lidi chodi hodne (jen s nama by to bylo minimalne sest lidi, coz uz je dost...).
Uz musim urychlene koncit, toz mejte se krasne, ja zase napisu, zdravim z Gangtoku - zitra uz Tsomgo Lake!
Žádné komentáře:
Okomentovat