Ahoj vsichni, tak se zase po uheraku ozyvam. Na Andamanech byl internet drahej a zoufale pomalej. Tak, kdepak jsem to posledne skoncila...
KUMBAKONAM, CHIDAMBARAM (Tamil Nadu)
Z Thanjavuru jsme se vydali do Kumbakonamu omrknout nejhezci a nejsvatejsi chram pred cestou do Pondicherry na pobrezi. Ale osud (nebo spis pitomi Indove a pitomej pruvodce) tomu chtel jinak. V Kumbakonamu nam dalo peknou fusku najit vytouzeny chram, takze vysledne cislo se vysplhalo na tri chramy. :) No, jsme "chramovi" az na pudu. ;)
Nase chytra kniha nam poradila, ze autobusy jezdi do Pondicherry primo, zadne presedani a cesta netrva dlouho... realita byla jina. Nikdo nam neumel poradit, kazdej tvrdil neco jinyho - silenej pocet hodin.... Nakonec jsme jeli pres hodinu zpatky do Thanjavuru na to "vonnave" nadrazi a chteli jet primym busem do Pondicherry odtamtud. Nemozne. Autobusovej system tam asi meni jak na bezicim pasu a hlavne nikde v Indii na autobusaku si clovek nemuze bejt jistej, jestli informace jsou skutecne pravdive nebo si je dotycny urednik ci ridic zrovna vycucal z prstu. Takze vidina Pondicherry se pro ten den rozplynula, znovu jsme jeli autobusem jako kokoti pres Kumbakonam a prenocovali v Chidambaramu. Tam se mimochodem nachazel dalsi z mnoha fakt peknejch chramu.
PONDICHERRY
Turisty velmi oblibene, vyklidnene misto na pobrezi - kousek pod Chennai. Misty se da pozorovat zasla krasa francouzske kolonialni architektury, nektere ulice skutecne maji neco do sebe. Presto nam s Martinem kouzlo Pondicherry nejak uniklo, kolonada u more nas na zadky neposadila a celkove pro nas Pondicherry zminenou, tolik turisty vyhledavanou, atmosferu nemelo.
Kazdopadne jsme navstivili nase prvni indicke muzeum, ktere ovsem ani nestoji za rec, protoze udrzba expozice zrejme Indosum nic nerika a meli jsme to "stesti" potkat jiste vyfetovane hovado, takze tim se nase touha opustit Pondicherry jeste zvysila. Nicmene sve pekne momenty Pondicherry melo a turisty, ktere se tu zastavi, docela chapeme. Ale nejak jsme nebyli na te same vlne.
TIRUVANNAMALAI
Dalsi z mnoha chramovych mest. Pro nas kazdopadne jedno z tech hezcich, resp. chram byl vazne nadhernej - v pozadi davno vyhasla sopka, ze ktery byl fakt impozantni vyhled na cele mesto... Teda na vrchol jsme bohuzel nevylezli, teren nam to ponekud nedovoloval, ale i z te pulky to stalo za to. :)
MAMALLAPURAM
Dalsi zastavku na nasi indicke ceste predstavoval Mamallapuram. Moc pekne a prijemne misto, kde se v pomerne dost rozlehlem parku uprostred mestecka nachazi spousta starych chramku, svatyn a kamennych reliefu, ktere jsou fakt neuveritelne letite. Snaha o udrzbu tam je, ale presto se sem tam vali odpadky, a to i ve vetsim nez malem mnozstvi, takze misty jsem se nemohla zbavit lehkeho dojmu, ze se nachazim ve fetackeho parciku misto v kulturnim arealu a zahradach.
Kazdopadne u more se vecer sedelo moc pekne, jidlo paradni a vylet do krokodyli farmy stal za to. V zivote jsem snad nevidela tolik krokodylu najednou, lezli si navzajem po hlavach, rochnili se v tech svych jezirkach a line se plouzili okolo. Fakt parada. Clovek si mohl prohlednout spoustu vybehu z ruznyma krokodylama z celyho sveta. Rozhodne bych ale takovymu zviratku do cesty prijit nechtela. Jednoho tam lovili z nadrze a museli na toho mazlika jit ctyri lidi, aby ho nejak zkrotili...
CHENNAI
Moc casu jsme tam stravit nechteli, ale ve ctyri rano nam letelo letadlo na Andamany, takze jsme nemeli moc na vyber. Zapadli jsme do jednoho obchodniho centra, kde bohuzel vubec nemeli, co jsme potrebovali a jidlo nam na pristi dny zajistilo peknou srac*u, takze vzpominky na Chennai jedine "nadherne". :))
Na letisti jsme proklimbali a prosedeli celych osm hodin, nez nam konecne letelo vytouzene letadlo do Port Blair. Juchu! :)
ANDAMANSKE OSTROVY
Prileteli jsme do zamlzeneho slunicka do Port Blair a honem supajdili koupit listky na lod na Havelock, nejpopularnejsi andamansky ostrov. Bohuzel otvirali az za nejakou hodinu a pul, takze jsme opet cekali, cekali, cekali... nakonec se cas nachylil, tak jsem honem vlitla do "ladies" fronty v nadeji, ze tam nezkejsneme tak dlouho. Chyba lavky. Zenske ve fronte se v tomhle pripade chovaly jako neuveritelne KRAVY, ktere netusi, jak takova fronta vypada. Neustale se rvaly dopredu jako o zivot a predbihaly jeste vic. No malem jsem v te fronte prisla o nervy, kdyz pak jeste prisel nejakej "hrozne dulezitej" urednik, at prej udelame poradnou frontu. A kdyz jsem se odmitla nechat predbehnout trema tema kravama (protoze to znamenalo minimalne dalsi pul hodinu navic), tak me "mily" pan urednik dost neomalene zatahal za ruku a at prej z fronty vypadnu. No to uz jsem penila, ale nakonec jsem skutecne odesla, protoze Martin uz byl prekvapive kousek od okynka v panske fronte... bohudik. Listky na nejblizsi trajekt se ovsem behem te nasi cekacky ve fronte vyprodaly, takze jsme jeli az o nekolik hodin pozdeji... Blbi urednici maj tunu pravidel, ktery se nesmej porusit, ale ze si kazdej Indos muze koupit na osobu 30 listku, to uz je v poradku. Bohudik jsme potkali moc milej izraelskej par, tak jsme dalsi hodiny cekani uspesne prokecali. :)
HAVELOCK
Havelock je obsypanej Izraelcema, ale TOTALNE. Jsou vsude, je jich hodne a jsou strasne hlucny a urvany! Jak uz jsem ale psala, daji se najit i sympaticky vyjimky. ;) Ostrov je diky sve popularni reputaci dost drahej, najit ubytovani byl docela orisek, ale zadarilo se. Nicmene chatkovej areal byl ve stylu detskej tabor s chatkama proti sobe, coz nebylo uplne idealni a clovek fakt slysel i souseda i uprdnout. Ale co se dalo delat, jidlo bylo fantasticky a to more... Tyrkysove pruzracna kam se oko podivalo, bilej pisek a nekonecne modra obloha. Takze jo, parada, plaze pekny, ALE... nejak jsme se tam uplne necitili tak prijemne, jak jsme se tesili. Asi k tomu i nahravalo to, ze jsme na dalsi plaze byli opet odkazani na autobusy, ktery VAZNE NEBYLY spolehlivy a jedno rano se nam podarilo cekat hodinu a pul na bus.
Potapeni bylo nicmene moc pekny, clovek si pripadal jako v akvariu, takovy hejna ryb kolem sebe jsem jeste nezazila. Viditelnost bohuzel nebyla nejlepsi, ale i tak to bylo paradni. Diky "vybornemu" dive masterovi se ovsem zazitek ponekud pokazil. U prvniho ponoru, jakmile jsme se vsichni (potapelo se nas pet) potopili na dno, nas chtel dive master z nepochopitelnych duvodu vykazat na hladinu, zbesile na nas gestikuloval a doslo i na prostrednicek, abychom vypadli z vody ven. To jsme si rozhodne nechteli nechat libit, takze se potapelo dal, ale minimalne prvni pulku ponoru jsme byli v neprijemnem napeti, ackoliv jsme nic spatneho neudelali a vybaveni jsme meli v poradku
Dive master nam pak vysvetlil, ze duvodem bylo Martinovo rychlejsi ponoreni na dno, resp. ze byl chvilku pod urovni dive mastera, cili "desnej pruser". Jo, Martin si spletl dive mastera s jinym potapecem, proto se potopil o par metru niz, ale v tomhle pripade se kazdej muze potopit na kyzenou hloubku prakticky svym tempem (omezeni tam je, ale to Martin urcite neprekrocil) a dive masterova reakce byla dost prehnana. Ackoliv ocenuju, ze se skutecne snazi zuby nehty drzet bezpecnostnich pravidel, coz je jedine dobre, ale tohle bylo fakt prehnany a nam to potapeni castecne zkazilo. :( Jsem se nejak rozvasnila. :))
Tak, dost o potapeni. Priste vam napisu dalsi info o Andamanech, ale ted uz jsem nejaka upsana a chce se mi desne na zachod. :) Nicmene sve vytouzene mistecko na Andamanech, kde jsme se citili skutecne dobre, jsme nasli. :) Pozahala me tam meduza, ale o tom az priste... ;)
Aktualne se nachazime v Puri, stat Orissa a za par dni nas ceka vylet na jezero, chramy, chramy, chramy, delfini... aaaaaa, mnohem vic. :) Mejte se zatim krasne!
Žádné komentáře:
Okomentovat